„Pucláky“ z Boleslawiece

S roztodivnou nabídkou boleslawiecké keramiky jsem se setkala poprvé asi před patnácti lety v jihomoravském Znojmě. Keramickou nádheru zdobenou typickým zeleno a modrobílým dekorem byla zdejší prodejna doslova přeplněná. Prodavačka mě informovala, že se jedná o tradiční polský výrobek, kterým je známé polské město Boleslawiec .

„Však znáte slovo puclák“, doplnila ochotně, a já byla hned „doma“. Tak jsme přece říkali babiččiným baculatým hrníčkům. Do té doby jsem si však myslela, že se jim říká právě podle té kulatosti, nebo-li baculatosti. Ale „puclák“, je vlastně počeštěle „bunclák“.  

Boleslawiec, město ležící v Dolnoslezském vojvodství, je synonymem pro keramiku již od středověku. A to zejména proto, že se zde vyskytuje bohaté naleziště jílu, který je vhodný pro výrobu kameniny. Zmínka o pěti hrnčírnách se v kronikách objevuje již v 15. století a první hrnčířský cech zde byl založen v roce 1511.

Samozřejmě, že už tenkrát hrnčíři znali význam slova konkurence. Proto zřejmě nechtěli, aby se počet hrnčíren zvyšoval. Hodlali zřejmě své výrobky povýšit mezi kategorii „vzácné zboží“. Sortiment byl na tehdejší dobu nebývale široký – džbány, hrnce, mísy na polévku, omáčníky, kalamáře, ba i kropenky a „noční vázy“, jak se tenkrát říkalo nočníkům. Později i na konvice na kávu a čaj.  Ty začali místní fachmani také zdobit lepenými tlačenými dekory v bílé nebo krémové barvě, která kontrastovala s hnědou polevou. Pro ty, kteří si to mohli dovolit, přidali i zlacení.

Výroba boleslawiecké keramiky se naplno rozběhla v 19. století. Zdejší mistři přidali například i razítkovaný dekor, který nanášeli pomoci speciální houbičky. Také začali používat zelenou a kobaltovou barvu, která je pro ni charakteristická dodnes. Období secese přineslo do dekorování třeba i jeleny nebo anděly.

V roce 1897 zde byla dokonce založena Královská odborná škola keramická, kterou řídil chemik Wilhelm Pukall. Je zajímavé, že zde při škole působil i výzkumný ústav. Takto to fungovalo až do druhé světové války, kdy byla škola uzavřena. Na tradici se pak horko těžko navazovalo, ale povedlo se. Dnes ve městě Boleslawiec existuje na pětadvacet keramických podniků.

Charakteristický dekor se vytváří z oxidu kobaltu, na keramiku se nanáší se a poté glazuje. Zdobí se motivy květin i puntíků. Boleslawiecká keramika však nebývá jen zeleno či modrobílá. I dnes se můžete na ní setkat s barvou hnědou tak, jak to velí tradice.  Každý nátěr je dělaný ručně podle předem vytvořených šablon, především pomocí vyřezaných houbiček. V minulosti se však k nátěrům využívaly i brambory. Stejně tak, jako zde dělají vícevrstevný nátěr, i keramika prochází vypalováním hned několikrát. Do jedné pece se poté vejdou stovky až tisíce kousků, podle jejich velikostí. Pokud do města Boleslawiec zavítáte, určitě si tedy nenechte ujít i místní muzeum, které vás s historií a technologií výroby zdejší keramiky seznámí.

Budete-li se chtít o její výrobě dozvědět více, nabízí se vám možnost exkurze. Za plného provozu tak můžete pozorovat mistry dokonale ovládající své řemeslo, které přežilo staletí a dodnes si uchovává svou krásu a jedinečnost.

Viac o keramike a ponuke múzea: https://cz.muzeum.boleslawiec.pl/

Autorka Lenka Stránska je spolupracovníčkou kamkam.eu, fotografie autorka.